Josef Petrák - KYBERIE napsal:
[...] V závěru, když soubory odesíláte do CVS/SVN/jiné repository, tak přece odesíláte pouze zdrojáky, ne nastavení IDE. Tím pádem nikdo z týmu nepozná, jestli jste to psal v Eclipse, NetBeans, nebo poznámkovém bloku ...
My si v SVN schováváme i eclipsí .project, .classpath, adresář .settings s informacemi o kódování textových souborů i všechny jen trochu užitečné launchery (ty dáváme do adresáře .eclipse). I knihovny máme ve verzovacím systému, namísto různě rozesetých někde na disku. Výrazně se tím omezí čas strávený konfigurací prostředí do stejného tvaru, jako "u kolegy". Pracovali jsme i na projektech, které tyto informace nesdílely, a z tohoto hlediska to bylo utrpení.
Ve verzovacím systému mohou být uloženy konfigurace i více vývojových prostředí - za předpokladu, že soubory s konfiguracemi se v každém prostředí jmenují jinak a že IDE nestrká nos do těch souborů, kterým nerozumí. Je pak sice třeba například doplňovat nově přidanou knihovnu do cesty projektu pro každé vývojové prostředí, ale to je pořád méně práce, než kdyby to musel dělat každý vývojář.
Takže si myslím, že verzování konfigurace projektu je velmi vhodné. Vývojářům tím odpadne část překážek, přes které se musí prodrat, aby se dostali k vlastnímu programování. Může to být zásadní rozdíl při práci z domova, která se zhusta odehrává v časech, kdy nelze spoléhat na pohotovou pomoc ostatních členů týmu.
Jak to děláte u vás? Honza Dvořák MathAn Praha
