On 03/13/11 00:16, Miroslav Prymek:
Nakonec - eSATA vlastne neni nic elektricky ci protokolove specialniho, tam je 
jiny jen ten konektor.


Tak to je pro me nova informace - doted jsem si myslel, ze ten radic musi nejakym 
zpusobem hotplug "umet"
- aby se v pripade odpojeni nejak nezblaznil.

Kdyz ono je "hotplug" na SATA dost komplexni problem.

Zacina to uz napajecim konektorem, ktery muzes potkat jak v non-hotplug provedeni tak v hotplug provedeni. To druhe ma kontakty trech ruznych delek, ktere zarucuji spravny nabeh a dobeh napajecich napeti. A samozrejme - zdroj urceny pro hot-plug musi unest nabehovy odber.

I datovy konektor v hotplug provedeni ma nektere kontakty delsi nez zbytek.

To jsou "mechanicke predpoklady". Ve skutecnosti disk vetsinou neodbachnes ani pokud nemas "ready" konektory a pokud neni zdroj na hrane s vykonem, nejspis nenastaen problem ani tam, prestoze nebyl na hot-plug navrzen.

SATA versus eSATA vlastne neni o (non-)hotplug, ale o internal/external.

Mezi SATA a eSATA jsou drobne elektricke rozdily (prestoze jsem tvrdil opak) - u eSata se predpoklada "delsi drat v horsim horsi prostredi" a tak jsou tam nektere limity mirne prisnejsi nez u ciste interni SATA. Treba minimalni pripustne napeti je narizeno vyssi, cistlivost taky vyssi - zjednodusene receni - u eSAT jsou "mensi tolerance" na vysilane veci a vetsi tolerance na veci prijimane.

Ale pokud splnis limity pro eSata, soucasne mas splneni i pro non-eSATA a rozdil je pak uz jen v tvaru konektoru.

Na urovni protokolu je SATA hot-plug ready vlastne vzdycky.

Co se radice tyce - musis rict jaky radic. AHCI specifikace hotplug je, ma definovane procedury jak pro pripojovani tak pro odpojeni (vcetne necekane) a to jak smerem k disku tak smerem k operacnimu systemu. Kazdy korektne implementovany AHCI radic by tedy mel byt hot-plug.

No a system ? To je totez v bledem modrem - korektne implementovane AHCI ovladace by nemeli "zpanikarit" kdyz dojde o ocekavatelne udalosti - a odpojeni disku ja na AHCI ocekavatelna udalost.

Mluvim o AHCI ovladacich - ne o pripadu, kdy k radici pristupujes v "legacy" modu pomoci "starych" ATA ovladacu. Ty s odpojenim pocitat nemusi (pokdu ale pouzijes "detach" tak ti to i na nich casto projde bez neprijemnych nasledku - nekdy ale taky ne).

Takze to je blbost a hotplug je (pod FBSD a za podmnky umount a detach) 
jakykoliv sata radic?

Rekneme, radeji, kazdy AHCI radic. "Obecny SATA radic" definovany neni, tak je tezke mluvit o vlastnostech.

A to jenom v principu, nebo i realne?

AHCI drivery ve FreeBSD prislusne udalosti zpracovavaji - pokud budes mit vyhovujici konektory datove i napajeci, mel by dokonce opravdu stacit jen ten umount (bez detach). Melo byt to tedy fungovat i realne - ja k tomu ale zatim pristupuju tak, ze ten "detach" me nezabije.

Mam urcite zkusenosti s vytvarenim dlouhodobych zaloh na CD
Jaka media jste pouzivali? (klasicka nebo RAM?)

Ty znas nejaka CD-RAM ? ;-)

Dan

--
FreeBSD mailing list ([email protected])
http://www.freebsd.cz/listserv/listinfo/users-l

Odpovedet emailem